Při vstupu na území historického jádra Plzně vymezeného linií bývalých hradeb, jež v druhé polovině 19. století ustoupily prstencovému pásu zeleně městských sadů, kráčíte ulicemi, jež dodnes respektují původní gotický urbanistický plán - ojedinělou rozvinutou šachovnicovou osnovu.
Vaši pozornost zajisté upoutají architektonické dominanty: především gotický chrám sv. Bartoloměje, jehož vertikalitu umocňuje jednak štíhlá špice věže (vystavěná však v dnešní podobě až po požáru způsobeném bleskem za noční bouře r. 1835), jednak jeho na svou dobu unikátní umístění přímo na ploše náměstí. Proti němu stojí zdobná budova renesanční radnice, vyzdobená v letech 1908-12 sgrafity. Barokní věž klášterního kostela
Milovníku architektonické krásy však nezůstanou utajeny ani méně nápadné, nicméně uměleckohistoricky hodnotné soubory měšťanských domů, které zbudovaly generace našich předků v období gotiky, renesance či baroka. Architekturu těchto uměleckých slohů plnohodnotně dokomponoval do dnešní podoby stavební ruch konce 19. a začátku 20. století.

Díky velkorysosti gotického urbanisty byly již od založeni města vytvořeny předpoklady k tomu, aby se Plzeň mohla stavebně svobodně rozvíjet a stala se tak příkladem vyvážené koexistence architektury historické s měšťanskou architekturou historizující. Zájem zachovat všechny architektonické hodnoty a specifika města vedly ministerstvo kultury České republiky k prohlášení města za městskou památkovou rezervaci.